Radnice Prahy 1 neumí vysvětlit půl milionu vyplacených pro Valentu. U soudu tvrdil, že jen dobrovolně pracoval v komisi

Radnice Prahy 1 neumí vysvětlit půl milionu vyplacených pro Valentu. U soudu tvrdil, že jen dobrovolně pracoval v komisi

MČ Praha 1 není schopna vysvětlit, za co přesně Michalu Valentovi (ODS) vyplatila přes půl milionu korun. On sám přitom tvrdí, že žádný smluvní vztah s radnicí v té době neměl. Nově zjištěné informace Piráti předají státnímu zástupci.

“Z Registru smluv a dalších zjištěných informací vyplývá, že bývalý místostarosta Prahy 1 a pozdější člen její majetkového komise Michal Valenta inkasoval od městské části mezi lety 2016 a 2018 za objednanou poradenskou a konzultační činnost v šesti platbách celkem 513 600 Kč,” popisuje předseda Kontrolního výboru MČ Praha 1 David Bodeček (Piráti).

To je přitom v rozporu s Valentovou loňskou výpovědí před Obvodním soudem pro Prahu 1 v kauze JCDecaux, kdy tvrdil, že mezi lety 2014 a 2018 působil na městské části Praha 1 pouze jako odborník v komisi majetkové, komisi obchodu a služeb a v kontrolním výboru. Jiný smluvní vztah s MČ Praha 1 vyloučil. Stejně vypověděli také tehdejší vedoucí majetkového odboru Zdeňka Tomíčková a Tomáš Macháček, jeden ze dvou gesčních členů rady. Peníze v tu stejnou dobu tedy Valenta zřejmě získával od obou subjektů – spol. JCDecaux a městské části Praha 1.

Nové informace pro soud?

“O tomto našem zjištění budu informovat státního zástupce Jana Lelka, protože dle výpovědi svědků a pana Valenty bylo řečeno, že v zmiňovaném období působil pouze jako neplacený odborník, takže z mého pohledu mohlo u soudu dojít ke křivé výpovědi, což je samo o sobě trestným činem, kterým by se státní zástupce měl zabývat,” popisuje svůj další postup David Bodeček.

Proč a za jaké rady konkrétně dostával Valenta od Prahy 1 peníze navíc, je zahaleno tajemstvím. Oficiální odpověď totiž nemá ani sám zadavatel objednávek, tedy radnice. Starosta Petr Hejma (STAN) při únorové interpelaci na dotaz předsedy kontrolního výboru Bodečka ‘komu konkrétně a co konkrétně bylo za poptávanou službu dodavatelem předáno‘ stroze odpověděl, že písemnosti související s dodanou službou nejsou k nalezení. Ve stejném duchu se nesla odpověď na Bodečkovu otázku, jaká konkrétní data a kým byla Valentovi předložena, aby mohl Praze 1 radit při optimalizaci příjmů a výdajů. „Nebyly dohledány žádné písemnosti, které by obsahovaly podkladová data pro zajištění poskytovaných služeb.“

Kým a proč byl pro konzultační služby vybrán právě Valenta, není jasné. Praha 1 po něm sáhla údajně na základě jeho zkušeností bývalého člena rady zodpovědného za majetek městské části. Také toto se ale, dle odpovědi na interpelaci, „lze než domnívat.“ Přesná kritéria výběru i jméno toho, kdo nakonec ukázal právě na Valentu, v příběhu chybí.

Starosta dává ruce pryč

Hejma se na odpověď interpelace mohl a měl připravit lépe. Povinnost, která mu ukládá dodat ji písemně, odbyl překopírováním toho, co se Bodeček díky žádosti na základě zákona 106 o svobodném přístupu k informacím dozvěděl už od vedoucího příslušného oddělení o měsíc dříve. “Pro ověření podezření ze zneužití veřejných financí jsem využil občanského práva a požádal úřad o informaci dle zákona “106”. Z pozice zastupitele jsem pak předložil starostovi interpelaci, aby ze své funkce učinil takové kroky, které podezření vyvrátí nebo je potvrdí. Očekával jsem úkony a nikoli nečinnost,” říká k postupu starosty Bodeček. “Pokud by se mělo jednat o politický systém zneužití veřejných financí, pak na Praze 1 máme vážný problém.”

Co, komu a na základě čeho Valenta Praze 1 radil tak není jasné. Známé jsou pouze částky, které za tuto službu dostal. Z veřejných peněz mu bylo průběžně vyplaceno čtyřikrát 80 tisíc a dvakrát necelých 97 tisíc.

Valenta před soudem

Dobré rady Michala Valenty nejsou předmětem dohadů poprvé. Jak již bylo zmíněno výše, mezi srpnem 2016 a únorem 2017 za ně od firmy JCDecaux dostal 200 tisíc. Podle státního zástupce Jana Lelka ale za poradenskou činností kryl zjednávání výhody při zadávání veřejné zakázky na pronájem reklamních ploch ve stanici metra Staroměstská, o které měla platící firma zájem. „Tento fiktivní smluvní vztah uzavřel, aby zastíral skutečnou činnost, tedy využívání interních informací,“ uvedl Lelek v červnu 2020 před Obvodním soudem pro Prahu 1. Ten Valentu, JCDecaux i jejího technického ředitele Tomáše Tenzera obžaloby původně zprostil.

Podle rozsudku totiž šlo o určitý specifický režim veřejného soutěžení, nikoliv o veřejnou soutěž jako takovou. „V rovině trestněprávní má soud jasno, v rovině morální si obžalovaní musí udělat jasno sami,“ řekla k odůvodnění předsedkyně senátu Dana Šindelářová. Státní zástupce se proti verdiktu úspěšně odvolal a Městský soud v Praze následně usnesením z letošního února osvobozující rozsudek v celém rozsahu zrušil a věc vrátil soudu první instance. Obvodní soud podle nadřízené instance pochybil, když nehodnotil některé důkazy, které měly svědčit o ovlivňování zakázky. Nová jednání jsou plánovaná na květen tohoto roku.

Interpelace

Čtyři ze šesti smluv dohledatelné v Registru smluv:

  1. objednávka č. 01/01188/HOS/17 ze dne 12. 12. 2017, na částku 80.000 Kč, za poradenskou a konzultační činnost pro MČ Praha 1 v termínu od 1. 7. 2017 do 30. 11. 2017
  2. objednávka č. 01/00211/HOS/18 ze dne 28. 2. 2018, na částku 80.000 Kč, za poradenské služby v oblasti optimalizace příjmu a výdajů MČ Praha 1 od 1. 12. 2017 do 23. 2. 2018
  3. objednávka č. 01/00560/HOS/18 ze dne 14. 6. 2018, na částku 96.800 Kč, za to stejné, a to pro období od 1. 3. 2018 do 31. 5. 2018
  4. objednávka č. 01/00992/HOS/18 ze dne 10. 10. 2018, na částku 96.800 Kč, za to stejné s uvedením nekonkrétního data, s uvedením měsíců červen až září 2018

Dvě žádosti 106 z února a března 2021

Sdílení je aktem lásky

Další podobné články