Územní rozvoj je zajímavý, že když řeknete obecné pravidlo pro rozvoj města, je nutno jej uplatňovat v každém konkrétním případě a při každém posuzování vhodnosti a nevhodnosti jednotlivých stavebních záměrů, které vytvářejí precedenty pro každé další rozhodnutí.

Komise územního rozvoje Prahy 1 v novém složení včetně zástupců opozice na prvním a druhém jednání schválila svůj statut a diskutovala obecné zastřešující priority a dílčí cíle. Shodla se, že komise budou až na odůvodněné výjimky veřejně přístupné a že je třeba čelit hlavnímu problému, kterým je vysidlování centra. Jednotlivé cíle spočívají v podpoře soutěží, rozvoji tramvají, v regulaci výstavby v okolí magistrály. Vnímáme potřebu rozšíření a propojení parků a zklidňování dopravy, aby v součtu došlo ke zkvalitnění kritického stavu ovzduší na pravém břehu centra města a lidé přestali z centra odcházet do zdravějších a levnějších částí města. Shoda je i na tom, že je třeba pečovat a dohlížet na vzhled a detail ulic a náměstí a jejich uměleckou kvalitu včetně sochařských děl a kašen.

Na třetí komisi již došlo na obecnou přípravu zadání libreta soutěže Brána Prahy, kde se dohodl postup, že si město i sama městská část Praha 1 musí zformulovat vizi budoucnosti mimořádně cenného území na „hradebním“ území podél dnešní magistrály od Štvanice k Muzeu, který by umožnil transformaci magistrály na plnohodnotnou městskou třídu a že všechny plánované úpravy už dnes musí tuto skutečnost respektovat a spoluvytvářet. K tomu aby bylo srozumitelné, co to v reálu znamená, komise iniciovala zadání zpracování komplexní urbanistické analýzy celého území okolo magistrály od prof. Karla Maiera.

Na čtvrté komisi přišly na program jednotlivé stavební záměry v Praze 1, konkrétně novostavba domu spolku Orel jednota Telnice v Jindřišské 28, kde dříve stála přízemní stavba cestovní kanceláře a kde právě proběhl archeologický průzkum. Architekt Zbyněk Pšenička zde navrhl poměrně členitý pyramidálně ustupující dům, s jehož řešením komise vyjádřila nesouhlas, neboť koncept různých hmot a povrchů domu nevhodně zdůrazňuje jeho rozdrobenou kompozici vzešlou z územního rozhodnutí a požaduje přepracovat fasády tak, aby více vynikl městský charakter domu a došlo ke zkompaktnění hmotové struktury a sjednocení celkového architektonického řešení. Komise požádala o předložení upraveného návrhu, situace je tedy nadále řešitelná. Vážný problém se ale ukázal u druhého prezentovaného návrhu architekta Pšeničky pro investora V. J. Rott na rekonstrukci a nástavbu původní továrny na kočáry z roku 1899 v ulici Karoliny Světlé 6, který plánuje změnu jeho současné administrativní funkce na tří hvězdičkový hotel se 111 lůžky s novou dvoupodlažní mansardovou nástavbou nad stávající plochou střechou. Komise konstatovala, že navýšení objektu i nástavba v proluce jsou v rozporu s platným regulačním plánem Anenské čtvrti a jako takové se mohou úpravy stát závažným precedentem pro další investiční akce v celém území a došla k závěru, že navržené hotelové využití objektu je v rozporu se Zásadami územního rozvoje hl. m. Prahy a doporučila se odvolat v probíhajícím řízení. Věc dostala dramatický spád, když mi dva dny poté člen komise architekt Kryštof Hanzlík zaslal fotografii střechy domu v Karoliny Světlé, kde je vidět, že ocelová konstrukce nové mansardy je již na domě realizovaná. Sousedé ji zaregistrovali již v lednu 2019. Spolu s Tomášem Raiterem jsme obratem podali podnět k zahájení řízení o odstranění stavby a státní stavební dozor ji následně zastavil. Investor teď jistě přemýšlí, jestli mu černá stavba pomohla urychlit a zlevnit jeho záměr.